Konference  "Represe, opozice a odpor na vysokých školách v sovětské okupační zóně a v NDR" se konala v Berlíně v druhé půli května. Jakub Jareš z našeho týmu si jel dvacítku německých historiků a doktorandů poslechnout. "Konference reprezentovala pouze "totalitární" proud historiografie, který věnuje hlavní pozornost konkrétním případům perzekuce, příběhům pronásledovaných, vězněných a často i popravených studentů a akademiků," píše Jareš ve své zprávě s tím, že toto úzké zaměření na represi a odpor bylo důvodem, proč se konference odmítli zúčastnit editoři šestisvazkových dějin Humboldtovy univerzity. Více zde.    

Třídní interpretace Máchova Máje. Charakter motýlího letu, který určuje, jak moc je báseň marxistická. I to byla realita výuky na literárněvědné katedře bohemistiky před Listopadem. Prazvláštní poměry plné ideologických žvástů ožívají v knize „Tato fakulta bude rudá! Katedra české literatury očima pamětníků a v dokumentech“, jejíž prezentace proběhne ve středu 13. ledna v pět odpoledne – přímo na hlavní budově, v místnosti 104.

Šedesátileté ohlédnutí do minulosti FF UK otiskla loni dubnová rubrika ArchiFF časopisu FFakt. Článek od té doby získal na aktuálnosti nejen "výročním" rokem 2009, ale dalšími tématy: případ Milana Kundery chronologicky navazující na dění z našeho článku rozviřují média víc než rok; a případ parodování Vítězslava Nezvala ožije ve vzpomínkách pamětníků z katedry české literatury, které knižně vyjdou ještě v tomto roce. Přečtěte si o tom.

Na aktuální téma akademického opisování jsme pro říjnovou rubriku ArchiFF časopisu FFakt zalovili v archivech. Pokud vás zajímá, jak dopadl případ marxleninských skript, jejichž části se objevily jako součást jedné diplomky z osmdesátých let, přečtěte si celý článek.

Krátký text o knize napsal Filip Pospíšil do časopisu A2 a Hana Střítežská do Literárních novin. Edici dokumentů představila televizní literární revue Třistatřicettři (41. minuta). Na webu se publikaci věnoval Miroslav Sígl a také Hana Farná. V časopise Dějiny a současnost vsadil Prověřenou fakultu do "inkvizitorské knihovničky" Martin Nodl a v aktuálním "kádrovacím" čísle Dějin a současnosti knihu recenzuje Vítězslav Sommer. Na konci června knihu v Lidových novinách posoudil Martin Groman, v Literárních novinách ji zmínila Lucie Cviklová a v tematickém článku čísla pod názvem  "Archivy jako zbraň" se k ní vyjádřili redaktoři Respektu. Knihu hodnotí šifra -vb- v Listech a na svém blogu o ní píše Olga Richterová, která zároveň připravila se členy týmu rozhovor v časopise Bratrstvo (str. 20 a 21). (Články se zobrazí po rozkliknutí odkazu.)